|
|
Literární recepce díla Maxe Picarda
Svárovská, Nicol ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Jednotícím prvkem následující práce, která pojednává souvislost tvorby Maxe Picarda, Rainera Marii Rilka a Jana Zahradníčka, je motiv záchrany, její negativní a pozitivní moment. Picard, Rilke i Zahradníček vidí přetechnizovaný svět, stávají se svědky dehumanizace člověka a s tím související destrukce řeči. Jejich tvorba reflektuje tento rozpad, ale zároveň nabízí pozitivní protipohyb, alternativu k věku panství techniky. Komparace specifického uchopení dvou momentů záchrany zároveň osvětluje problém recepce Maxe Picarda v jejich díle. První část práce je zaměřena na Heideggerovu analýzu bytnosti moderní techniky (Gestell) a možnosti alternativního odkrývání (poiésis), zachycuje proměnu člověka a jeho vztahu k věcem, proměnu, kterou ve svém díle diagnostikuje Picard, Rilke i Zahradníček. Nabízí tak kontext pro sledovaný motiv záchrany. Úvod k první části tvoří pojednání o ztrátě věci, která je spjata s pronikáním techniky, a o záchraně spočívající v dbaní nepatrného. Druhá část začíná recepcí Picardovy knihy Hitler v nás v Zahradníčkově básnické skladbě Znamení moci, je pojednána s ohledem na ztrátu slova, proměnu slova v heslo, povel či "příkaz dne", a její provázanost s proměnou lidskosti, s nepozorovaným rozkladem a deformací lidské formy. Následná recepce Picard - Rilke vychází z úvah o...
|
host ::
RSS.